Třebapomě Marešová
Narodila jsem se v prosinci roku 1976 po 9 měsích maminčina těhotenství. A to i přes fakt, že dle výpočtu pana doktora měl tento termín být v únoru 1977. Pan doktor se prostě sekl, nebo použil výpočet pro jiný živočišný druh, těžko říct.
V prosinci, když tatínek odjel na služební cestu, rodiče ještě ani nebyli zcela dohuti na jméně. No a když si maminka sama volala 19. brzy ráno (vlastně to bylo ještě v noci - poprvé a naposled v životě jsem byla raní ptáče) sanitku a jela pak rovnou na sál, bylo jí všechno jedno. Řekla tedy ať se dítě jmenuje TŘEBA PO MĚ. Sestřička naštěstí do formuláře napsala Miroslava. A tak se jmenuji po mamince, tedy vlastně po dědečkovi i přes fakt, že moje máma to jméno sama nijak nemiluje. No a já uznávám, že jmenovat se Miroslava je furt lepší než Třebapomě!
Význam mého jména se často vykládá jako slavící mír nebo v lepším případě jako slavný mírem nebo jako vládnoucí mírem, mírumilovný vládce. Obdobné je jméno řeckého původu Irena a taky německý Fridrich nebo-li Bedřich. Četla jsem ale knížku, která toto tvrzení vyvrací. Psali tam, že se to samozřejmě nabízí a že v 19. století, kdy se jméno rozšířilo, se to takto vysvětlovalo. K mému překvapení, ale toto jméno nepochází z dob národního obrození, ale je opravdu staroslovanské. Hned jsem na něj začala být pyšnější :). V té době získavali jména pouze muži a to muži z knížecích rodin. Ostatní měli jen nějaké přezdívky. Jméno jim v 7 letech vybrali rodiče po poradě s Radou starších. Brali v potaz povahu dítěte, ale také to, co měl v budoucnu vykonávat, jaký osud mu chtěli předurčit. Ti, z nás, kteří si pamatuji slavné MUPY MUP si možná vzpomenou, že rusky mir je vlastně svět. A Slav sice možná slaví, ale spíš je to myšleno jako že bude slavný nebo lépe slovutný. Všichni Jaromírové, Mojmírové, Horymírové a jiní týpci nebyli mírumilovní beránci. Kdepak, chtěli svět jenom pro sebe. Specielně pan Mojmír, ten byl asi král králů. Dostal-li někdo jméno Miroslav, rodiče věřili, že mu předurčují osud celebrity - bude slavný na celém světě, ale hlavně bude světa znalý. Prostě takový vládce cestovatel. No vida, ono na těch jménech možná něco bude. Nedostala jsem jej v sedmi letech ani nejsem chlap, ale cestování to beru :). Jestli to tak je nebo není, nevím. Já věřím, že ano.