Yann Martel - Pí a jeho život
Piscine Molitor Patél je kluk z rodiny majitele ZOO z indického Pudččerí. Rodiče ho pojmenovali podle bazénu v Paříži, protože se jim líbily historky strýčka a hezky to znělo. Piscine si ale se jménem zažil peklo neboť na něj děti volali Pičíne. Na střední škole si tedy nechal říkat prostě Pí.
Pí byl hinduista, ale jednou na dovolené se přiblížil k Ježíšovi, takže byl také křesťan, jako by to nestačilo potkal muslimského pekaře, a tak se stal též muslimem. V týdnu chodil do hinduistického chrámu v pátek do mešity a v neděli do kostela. Jeho rodič byli ateisté.
Když bylo Píovi 16. let, politická situaci v Indii se přiostřila, a tak v roce 1977 celá rodina putuje do Kanady. Většinu ZOO tatínek prodal a zbytek veze s sebou do Ameriky na japonské nákladní lodi . Jednou v noci se loď však záhadně potopí a Pí se zachrání jako jediný. Spolu s ním ještě hyena skvrnitá, zebra (se zlomenou nohou), samice orangutana Bublinka, dvoumetrákový bengálský tygr, potkan a pár much. O tygrovi Pí na začátku neví a řeší jak bezprostředně přežít a nenechat se sežrat hyenou, která sežrala celý zbytek osazenstva. Když dojde na nejhorší objeví se Richard Parker (tygr) a hyenu zabije. Tomu se říká z louže pod okap. Pí si sestrojí vor a Richardovi Parekerovi přenechá člun. Funguje to dobře zvláště, když Pí posléze tygra vycvičí. Vzpomene si na všechno, co mu tatínek říkal o divokých zvířatech. Později tedy může obývat i příď člunu, ale dává pozor na to aby dodržoval teritoria.
Na záchraném člunu Pí nalezl skříňku s vodou, sušenkami, víceúčelovým kbelíkem, nožem, destilátorem sladké vody, lapačem deště, několik záchraných vest, deky a příručku k přežití. Všechny tyto věci Píovi pomohou přežít přes 227 dní. Pí se naučil lovit ryby a též se je naučil jíst. Byl zapřísáhlý vegetarián. Destiloval vodu, když pršelo použil lapač deště. Celou dobu se staral o Richarda Parkra a řídil se Příručkou pro přežití, takže například nikdy nepil svou moč. I když to tam nemuseli psát protože nikdo, koho v dětství přezdívali Pičíne, by svou moč nepil.
Přes malé a velké příběhy nás kniha zavede až do Mexika, kde Pí s člunem přistává a Richard Parker utíká do přírody. Pí je v nemocnici a zotavuje se ze svého boje o přežití. Z Californie přijíždí dva japonští úředníci vyšetřovat. Doufají, že se dozví co se stalo s Tsunami. Jaké je jejich překvapení, když po strastiplné cestě do Mexika, vyzpovídají Pía v nemocnici. Kdo to kdy slyšel, aby někdo přežil sám tak dlouho na moři, potkal masožravý ostrov, též jiného trosečníka a to vše s bengálským tygrem na palubě?!
Dožadují se pravdy. Pí vypráví jiný příběh, příběh bez zvířat. Přežili 4. On, jeho matka, francouzský kuchař a čínský námořník. Čínský námořník měl zlomenou nohu (zebra), frnacouzský kuchař byl bezohledný, jedl téměř vše a byl velmi agresivní (hyena). Kuchař nejdříve uřízl námořníkovi nohu (pod záminkou vyléčení) a pak ho snědl. Po hádce s Píovou matkou zabil i ji. Plavili se s Píem. Pí počkal na první příležitost a kuchaře zabil a snědl. Pí byl tygr...
Japonští úředníci nakonec do hlášení napíšou příběh první a je na nás si vybrat, který příběh je pravdivý. Já si myslím, že ten druhý, ale Pí věří, že ten první - aby se z toho nezbláznil většinu věcí si vymyslel. Vymyslel? Hodně věcí je o úhlu pohledu, takže asi přecejen plul přes celý Tichý oceán a Pacifik s bengálským tygrem. Byl tam jen on, takže tak jak to viděl on je vlastně nejdůležitější.